Znáš moje jméno, ale neznáš můj příběh

Znáš moje jméno, ale neznáš můj příběh. Vidíš můj úsměv, ale neslyšíš můj pláč. Raději nejdříve nahlédni pod pokličku, místo toho, abys mě začal soudit.

Jaký je skutečný život lidí okolo nás? Myslíme si, že je známe, ale přitom neznáme celý jejich příběh. Nevidíme, co se odehrává za zavřenými dveřmi. Lidé se totiž málokdy hádají na ulici, ale doma na sebe mohou házet talíře. Lidé málokdy pijí alkohol nebo berou drogy veřejně, ale přesto s tím mohou mít problémy.

Vytváříme si úsudek pouze na základě několika málo domněnek a s těmi samými lidmi se potom porovnáváme a máme pocit, že náš život je plný chyb a nedostatků. Ničí život není dokonalý, vždycky jsou v něm nějaké nedostatky. Není třeba nikomu nic závidět.