Zeptáš-li se, budeš pět minut vypadat

Zeptáš-li se, budeš pět minut vypadat jako blbec. Nezeptáš-li se, budeš blbcem po celý život.

Proč raději dvě hodiny někde bloudíme, než bychom se zeptali na cestu? Kromě obav je za tím možná i osobní důležitost. Zeptat se bereme jako porážku a neschopnost umět si samostatně poradit. Jenže nikdo z nás neví všechno, tak proč namísto růstu svého ega nedat prostor někomu jinému, aby nám poradil? Nemějme strach ukázat, že něco nevíme a že jsme někde zranitelní. Vždyť jsme lidé, žádní roboti, tudíž neznáme a neumíme vše! Každý z nás ví něco trochu jiného.

Přestaňme být tak tvrdohlaví, a když někde něco nevíme, ptejme se. Jak jinak bychom se něco naučili nebo dozvěděli, kdybychom se nezeptali na to, co nevíme?